Velikonoční slavnost - Sobota 11. 4. 2009, 18:00 - Evangelizace
Sluníčko venku pěkně připaluje, tak si jdeme sednout dovnitř. Jsme žízniví a štědře doplňujeme tekutiny. V sále je vylidněno, tak se připojujeme k osazenstvu „kukaně“. Ne, to není nijak hanlivý název místnosti pro maminky s dětmi. Když se totiž tato místnost stavěla, všichni jí říkali „dětské“, jenže ono už jedno „dětské“ existovalo. A protože tohle „dětské“ mělo mít průhled do hlavního sálu, aby maminky mohly „koukat“, nazvala jsem si tu místnost (původně pro sebe) „kukaň“. Opravdu v nejlepším slova smyslu. (To, že se tento název posléze nějak vžil, je patrně jen proto, že i ostatní měli potřebu mít jasno, které „dětské“ se má vlastně na mysli...tak to jen na vysvětlenou).
Asi půl hodiny před začátkem začal Michal pobíhat kolem kazatelny, nastavovat dvě židle a mířit na ně červeným a žlutým světlem. Áááá....bude divadlo. Vláďa na přípravu dohlíží odborným okem. To jsem fakt zvědavá, co se bude dít. Chystáme se začít hrát...
Chválí se nám čím dál tím lépe. Přemýšlím, jak to asi vypadalo v Ochranově, kde drželi modlitební stráž a chválili Pána nepřetržitě sto let. Ufff...nepředstavitelné.
Přichází Vláďa a vyzývá nás, abychom se pro dnešní večer zapojili do jednoho soudního sporu.
Rozdělil úlohy v následujícím „představení“...
Teď možná čekáte stručný zápis... jenže žádný nebude. :-) Tohle se nedá nijak převyprávět, to si musíte poslechnout.
Ale pro lepší představivost...
Body obžaloby... („Nikdo nechtěl tuhle roli vzít,“ říká Vláďa. Aktivní František si s úsměvem od ucha k uchu polohlasně naoko stěžuje, že jeho se nikdo nezeptal. Myslím, že ve chvíli, kdy Vláďa vpichuje do fiktivního žalobce několik připínáčků, si František oddychuje, že se nepřihlásil. :-)
Svědci v líčení...
Jak líčení dopadlo a v čí prospěch?
Poslechněte si záznam v sekci „kázání“.
Sobota je za námi. Zítra ráno (velmi netradičně pro budějovické) se uzavře Boží poselství Velikonoční slavnosti. Hrozně rychle mi to uteklo.
- zdes -
Více fotografií si můžete prohlédnout
zde >>>