Křesťanská církev Cesta života

Výlet na Červené blato

8. května proběhl další výlet pod vedením Káji Čapka a Evy Prűherů. I když média hlásala špatné počasí, naši organizátoři opět potvrdili, že jsou plni " víry " a nenechali se odradit. Cílem bylo "Červené blato" u Petříkova. Nenáročná trasa, byla pohodovou procházkou pro skupinu 12 dospělých a 9 dětí.

Nádherná atmosféra, příroda a počasí byli odměnou pro tyto odvážlivce. České přísloví říká: "odvážnému štěstí přeje" a já dodávám, že "nic není nemožné tomu, kdo věří a vyrazí vpřed."

Z Třeboňských blat zdraví
František Petrášek

---------

Na státní svátek s krásným názvem (Den osvobození) se uskutečnila v pořadí druhá výprava skupiny turistů, tentokrát na Červené Blato.

Po mimořádně suchém dubnu přišel pro zemědělce dlouho očekávaný čas vydatných dešťů, bylo opravdu mimořádné sucho a na mnoha místech i lesní požáry. Ale nic naplat déšť a výlet to k sobě zas tak moc nepatří.

Ráno vstávám a leje jako z konve a pohled na oblohu nevyvolává žádný optimismus. Říkám si, snad nebude cedit celý den. Před devátou už prší tak nějak snesitelně a za chvilku úplně přestává. Vyrážím na nádraží a mám velikou radost, že se nás tam schází celkem šest. Jedeme vlakem do Petříkova a na zastávce nás vítá početná skupina motorizovaných. Nakonec je nás celkem 21!

Hned za Petříkovem je pořádný polom a tak všelijak kličkujeme mezi vyvrácenými stromy, ale je to jen kousek. Nacházíme správnou cestu a užíváme si les a čerstvý vzduch a společný čas. Celkem ujdeme asi 11 km a je nám všem moc dobře. V klidu lesa dobíjíme baterky.

Samotné Červené Blato je rašeliniště a je jistě zajímavé ho navštívit.

V Petříkově na zastávce se loučíme, věřím že nikdo nelitoval. Bylo nám všem moc fajn. A nakonec ani nekáplo i když se mraky honily. Až večer když sedím doma vysprchovaný, příjemně unavený, svěží a odpočinutý na duši, slyším jak déšť bubnuje na okno. Mám srdce plné vděku. Za církev, přírodu, celý výlet a v neposlední řadě za to že nepršelo.

Díky, Ježíši!
Karel Čapek