Křesťanská církev Cesta života

Otázka zní: Co TY chceš?

V Prachaticích proběhl v sobotu 26. září manželský seminář s Jerry a Ulli Lillardovými.

Je sobotní dopoledne a já s manželem jedeme do Prachatic. Přes prodloužený víkend budeme pomáhat hlídat malou neteř. Chceme ovšem návštěvu Prachatic využít ještě jinak - navštívit přátele a stihnout také alespoň poslední shromáždění dnešního manželského semináře.

Jerryho sheepmaily čteme, ale přímo na shromáždění jsme byli naposledy v roce (to snad ani není možné :-)) 2003 ve Vimperku. Tuhle příležitost bychom neměli minout.

Asi deset minut před začátkem se blížíme k hotelu Park (pro mě už to navždycky bude Vetinka –> tedy bývalá budova VTS). Při pohledu na chátrající objekt se mi vracejí vzpomínky na dobu, kdy jsme sem několikrát týdně chodili. Na shromáždění, ranní modlitební, odpolední modlitební, celonoční modlitební, biblickou hodinu, semináře, zkoušky chvály...měla jsem tu se svým mužem zásnuby a svatební obřad (samozřejmě až po oficiálním obřadu na zámku Hluboká). Prožili jsme tu tolik dobrého. Poznali tolik vzácných lidí. A teď se sem znovu vracíme...

Objekt má spoustu různých místností, chodeb, salónků, zákoutí, sálků... a teprve teď zjišťujeme, že jsme se zapomněli vyptat, do kterého jít. Z okna na nás mávají. Aha, tak tady to je. (Stejně se nám podařilo špatně odbočit, tak jsme se aspoň z balkonu podívali do velkého sálu, kde se v devadesátých letech odehrávala ta slavná shromáždění Cesty života.)



Vítáme se se starými známými. Přichází nás pozdravit i Jerry a přátelsky nás objímá. Vepředu se připravují Václavka s manželem, kteří tu celý den slouží chválou. (Je to vtipné. My – budějičáci – se setkáváme s nimi – budějičáky – v Prachaticích. :-)



Jerry přichází k pultíku a po krátké modlitbě se na nás upřeně podívá. „Co ty chceš?“ ptá se nás a dává důraz na osobní zájmeno.



Navazuje na předchozí semináře (které jsme minuli). Několikrát otázku opakuje (zatím to příliš nechápu). Pak důvod svého dotazu vysvětluje.

Je to věc, kterou do nás chtěl Jerry dostat. A u mě se mu to tedy povedlo. :-)
Záleží na nás, jak moc „něco“ chceme. Pokud totiž něco chceme jen tak nějak vlažně, nebudeme mít trpělivost a dostatečné odhodlání se pustit do naplnění svého cíle. Bylo to tak logické, pochopitelné, jednoduché a přitom mi to bylo jasné (opravdu jasné) až na konci kázání. Určitě znáte ten stav, kdy něco notoricky znáte, ale pak se vám „rozsvítí“.



Jerry uvedl dva příklady. V Bibli se píše o Anně (Haně), která byla neplodná. Ona si neřekla: „Jeden dva dny v týdnu se budu chodit půl hodiny modlit.“ Ne. Ona padla před Hospodinem a modlila se s postojem - Buď mi požehnej dítětem nebo mě rovnou zabij. Ona jasně věděla co chce a podle toho se také modlila.

Stalo se pak, že se před Hospodinem tolik modlila, až si Elí povšiml jejích úst. Hana totiž promlouvala srdcem, rty se jí chvěly, ale její hlas nebyl ani slyšet, a tak si Elí myslel, že je opilá. Proto jí Elí řekl: "Jak dlouho se budeš opíjet? Přestaň už s tím vínem!" Hana mu ale odpověděla: "Tak to není, můj pane. Jsem jen zdeptaná. Nepila jsem víno, ani opojný nápoj. To jsem si vylévala duši před Hospodinem. Nesrovnávej svou služebnici s nějakou ničemnicí. Mnoho jsem přemítala a v tom rozrušení jsem mluvila tak dlouho." (1. Sam. 1:12-16)

Můžeš si říkat, že se budeš za něco modlit, na něčem pracovat... ale pokud to opravdu nechceš, tvoje nasazení nebude stát za nic. A tím pádem nemůžeš čekat nějaké změny, výsledky, zázraky. Co ty chceš? Co opravdu chceš?

Jerry nám vyprávěl skutečný příběh manželů Odoneových. Jejich dítě těžce onemocnělo. (Vrozená porucha metabolismu způsobila degeneraci, která začala postupně poškozovat mozek.) Lékaři jim nedávali naději na vyléčení. Tihle manželé se s hroznou zprávou nesmířili. Nebyli lékaři, přesto se začali neúnavně pídit po informacích, aby zjistili všechno o téhle nemoci a různých lécích. Trvalo to nějakou dobu - stav syna se stále zhoršoval, ale nevzdali se. Postupně nashromáždili podnětné informace, které předali lékařům a poté pomohli sbírat peníze na vývoj nového léku. Šlo o jakýsi olej, který blahodárně působil na mozek a ten jejich synovi (Lorenzovi) ulevil. Později tento nový lék (Lorenzův olej) pomohl mnoha dalším dětem.

Nepřišli s tím lékaři. První podnět dali zoufalí rodiče. Nevzdali se. Protože oni věděli co chtějí.

A co TY chceš?

---

---

---

Byli jsme jen na poslední části semináře, tak se zvědavě vyptávám těch, kteří ho prošli celý.

Manželský seminář...člověk by čekal, že v sále potká spíš manželské páry. Jenže ona docela velké procento tvořila mládež. Zaujalo něco tebe osobně během těch tří shromáždění? (Nebo jsi spíš přišel pomáhat s technikou? :-)
- Filip J.: Co se v mládí naučíš ve stáří jako když najdeš... :-) Myslím, že se Jerry dobře vypořádal s tím, že tam polovinu tvořili mladí svobodní a první kázání bylo pro obě skupiny jak pro manžele tak svobodné. 

Odpolední část semináře byla rozdělená na muže a ženy zvlášť. Slovo k ženám měla Ulli, jaká byla hlavní myšlenka této části?
- Pavla J.: Tak jen pár postřehů z tohoto semináře. Bůh se nespletl, když učinil muže a ženu. On je dokonalý! To, že muž a žena jsou odlišní, může přispívat k dokonalé souhře, kterou Bůh měl na mysli. A tak buďme podobní Kristu (muži i ženy) a nesme se k dokonalosti. Vždyť láska přikrývá množství hříchů. Odpouštějme si jedni druhým a buďme naplněni láskou a milostí.

V odpolední části se Jerry sešel pouze s mužským osazenstvem. Hlavní téma? Překvapila tě (jako muže v dlouholetém manželství) nějaká zbrusu nová věc?
- Milan J.: Vztah mezi mužem a ženou. Boží slovo jasně ukazuje v GEN. 2:24 ti dva budou v jedno tělo.
Ale proč je tolik rozvodů?
Žena od muže se liší i tím, že chce být především milovaná, cítit se v bezpečí. Muž chce být především respektován. Manželství je krevní smlouva mezi mužem a ženou, uzavřená před Bohem. Když si vzpomenu na okamžik, kdy moje tehdy nastávající žena se přede mnou objevila ve svatebním šatu, měl jsem oči jen pro ni. Nedíval jsem se na nějaké nedostatky, byla to ta nejkrásnější a nejlepší žena.
V odpoledním semináři pro muže jsem si uvědomil, ale i připomněl, jak se lišíme, ale přece jsme jedno tělo, které se doplňuje. V příštím roce si připomeneme 25 let společného života a i dnes jsem přesvědčen, že je to ta nejkrásnější a nejlepší žena pro mne, která je se mnou jedním tělem. Ta smlouva stále platí. Díky Bohu.



Seminář se nahrával (kromě odpoledního „rozděleného“ shromáždění – kvůli větší svobodě a pohodě se ve skupině svěřit) a jeho záznam najdete zde >>>

- zdes -


Více fotografií si můžete prohlédnout zde >>>