Křesťanská církev Cesta života

První Týden ztišení roku 2010

Od 31.1. do 6.2. proběhl první Týden ztišení roku 2010. Stejně jako netradiční byl tentokrát úvod do tohoto týdne , tak netradičně jsem prožívala i průběh dalších dnů.

Probírali jsme ta samá témata jako vždy, ale já tentokrát vnímám (více než postupný sled témat) konkrétní napomenutí, zasahují mě konkrétní verše (a možná jiné, než které za dnů ztišení zasáhly vás), zaznamenávám si postřehy, které možná povzbudily (nebo po přečtení teprve povzbudí) i vás.

Jak už jsem zmínila, do týdne ztišení nás uvedl Petr už v neděli. Moc se mi líbilo Petrovo pojetí „očištění od hříchů“. Co nevyznáš, to Pán neočistí. Musíš ukázat na svou špínu a Pán ji odstraní tím nejlepším „čistícím prostředkem“ - svou drahou krví.



Pak určitě očekávání odpovědi na naše modlitby => buď ve správný čas na správné „zastávce“ a vydrž, i kdyby měl autobus zpoždění...i kdyby to všichni vzdali, ty to nevzdej (vzpomeň si na Daniele). A rozhodně na zamyšlení je „nedobrovolný půst“ našeho ducha.

Během úterý a středy nás Michal vede do samé podstaty veršů z 1. Kor. 2. kap., abychom si plně uvědomili, jak velmi dobrý je Pán.

Ale jak je psáno: „Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, co člověku nikdy ani na mysl nepřišlo, to Bůh připravil těm, kdo jej milují.“ (1. Kor 2:9)
Možná máme velkou fantazii, ale Bůh ji mnohonásobně předčí. Připravil něco, co náš mozek nedokáže ani pojmout, ani vymyslet. Dovedete si to představit? :-)

Proč se vždy před tím vším ztišením pokořujeme?
No abychom slyšeli Boží hlas. Někdy, když venku hodně prší a bláto stříká, musím zajet k pumpě a umýt si okna. Proč? No abych viděl na cestu.



A my hledáme tu správnou cestu pro naše příští dny. A nejlépe se hledá s čistým srdcem, které pak snadněji vidí Boha.
Mt.5:8 „Blaze čistým v srdci, neboť uvidí Boha.“

Čteme spolu s Michalem: „Hledejte Hospodina, dokud je k nalezení, volejte k němu, dokud blízko je.“ (Iz 55:6) Ten verš mi před očima nebývale ožívá. Je to najednou tak naléhavé... Člověk se tak snadno ukolébá v tom, že Bůh tu je. Že je blízko. Je tu pro nás. S námi...ale nastane čas, kdy už to nebude. Kdy už Hospodin nebude k nalezení. Uf...

Mapa...
Ohlédněme se po té cestě, kterou jsme jeli před minulými pěti měsíci.
Z chyb se poučme, abychom je už nemuseli opakovat. Z úspěchů se radujme. A podívejme se do mapy, kam naše cesta pokračuje. Kudy vede. Čemu se vyhnout, co neminout...



Michal má úžasný talent vtáhnout nás do svého osobního nadšení. Je to úžasné, protože chtě-nechtě, s nadšením se člověk na všechno dívá úplně jinak. Třeba náš vztah k Ježíši...
Známe všichni Píseň písní. Knihu, kterou někdo nemá rád pro její erotický nádech a někdo ji naopak velmi rád čte. Ano, je to kniha o vztahu muže a ženy, ale také to je obraz – vyjádření vztahu Ježíše ke své snoubence. A kdo je jeho snoubenka? Církev. Kdo je církev? Ty a já. Můžeš vidět, že Ježíš po tobě opravdu touží.

Když jsme ve středu probírali téma: Já a můj bližní, stalo se mi...
Michal nám vysvětloval, že není třeba dlouze spekulovat nad tím, kdo je-není můj bližní. Ten, kdo se nachází v mé blízkosti (manžel, děti, rodiče, přátelé, spolupracovníci, spolužáci, sousedé...) je zkrátka dostatečně bližní, abych mu věnoval svou pozornost. Ještě když Michal mluvil, jsem mimoděk sklouzla okem po mé (v tu chvíli) nejbližší bližní... Hrklo ve mně – já zapomněla Mátě poslat výplatu! :-)
Ještě ten večer jsem chybu napravila a teď už se jen bavím tím, jak velmi prakticky a jasně může Bůh jednat skrze slova kazatele.

Je čtvrtek. Týden mi tak rychle utíká. Celý týden se držím Petrových rad – odsouvám (co jen jde, a ono to jde, když se chce :-) na další týden a věnuji se převážně Božím věcem.

Večer chvátáme na poslední den ztišení, které má dnes uvádět můj manžel.

Po chvále se znovu věnujeme POKOŘENÍ.
Očišťujeme své srdce, mysl...

Ať je nádoba zašpiněná málo nebo hodně....to už tolik nerozhoduje, protože i když do ní naliješ sebekvalitnější nápoj, špína v nádobě ho více či méně znehodnotí.



JÁ A BŮH
Že my jsme ty Boží nádoby, víme. Že je lepší plnit čistou nádobu, víme. Jak ale dostat to přijaté požehnání dál? K lidem kolem mě, mé rodině...
Co se stane, když nás Bůh naplní? Co se stane, když naplníme kelímek po okraj a pak ho ještě doplníme?

Přeteče. A kde je pak ten obsah? Přeteče po stěnách kelímku do jeho blízkého okolí. Neobjeví se na druhé straně místnosti...pokud tedy nepoužívám hadici, ale držím se stále obrazu kelímku. A poteče dál, bude se stále šířit dál do širokého okolí...
A bůh nás plní svým kvalitním obsahem. A pokud Ho necháme, ten obsah bude přetékat z nás, do našeho nejbližšího okolí, do širšího okolí...
Ale všechno to začíná u mě a u tebe! U té čisté, připravené nádoby, která je ochotná se nechat naplnit „přes“ okraj, aby se ten Boží obsah mohl dotýkat dalších.



Máš pochybnosti, že Bůh stojí o tvou přítomnost?

Holubičko má v rozsedlinách skalních, ve skrýši nad srázem, dopřej mi spatřit svůj obličej, svůj hlas mi dopřej uslyšet. Tvůj hlas je tolik lahodný… (PP 2:14)
Bůh opravdu touží po našem hlasu. Touží nás slyšet.



Snažíš se před něčím utéct? Před něčím, co se tě týká? Věz, že je to v tobě zakořeněné, dokud to nevyřešíš. Můžeš se odstěhovat na libovolné místo téhle planety, ale sám před sebou neutečeš. Tyhle záležitosti totiž nepřicházejí z vnějšku.
Potřebuješ „to“ vyřešit.
Zánět taky nenecháš jen tak bujet. Přestože to i na dotek bolí... přestože to vypadá, že říznutí skalpelem tvou bolest a ránu ještě zvětší... necháš lékaře, aby ti zánět odstranil, protože to jediné vede k uzdravení!

Neboj se Bohu přinést svá trápení. Bojíš se, že to bude „bolet“? Ale bolí to i teď, ne? A možná to bolí už strašně dlouho. Tak dovol Bohu, tomu nejlepšímu Lékaři, ať tvou ránu otevře a vyčistí. Možná bude ta bolest chvíli intenzivnější, ale tahle krátká bolest vede k uzdravení.
Bůh se na tebe nevrhne, aby tě uzdravil proti tvé vůli. On je Gentleman. Čeká, až si my sami řekneme o pomoc.
Řekni: „Tady to bolí.“ Neschovávej svou bolest. Vždyť On přece dávno ví co tě trápí. Jen čeká na tu chvíli, kdy si řekneš o Jeho pomoc.
Řeš věci. Neutíkej od nich. Neschovávej se.
On nás vidí každý den, hodinu, minutu, vteřinu...a přesto nás miluje takové, jací jsme. I ty se tak přijmi.



JÁ A BLIŽNÍ
Ptáš se: „Jak já můžu zasáhnout své nejbližší (bližní)? Nejsem evangelista...“

Nech se naplnit a použít v tom, v čem se cítíš dobře.
Třeba já (říká Kája) jsem už při minulém ztišení dostal nápad, že bych mohl složit píseň, která pak bude „svědčit“ o Bohu. Mám rád hudbu, tak proč ne. A při tomhle ztišení, když Michal mluvil o tématu „Já a bližní“, jsem tu píseň začal psát...a mám už jednu třetinu textu.

- Vláďa to samozřejmě udělá jinak. Ten si lidi pozve na svoje shromáždění.
- Michal je třeba pozve do planetária a ukáže jim Boží velikost na hvězdách.
- Verča to namaluje, protože to umí.
- Libuška to taky namaluje, ale na dort.
- Támhle Michal to naprogramuje a vloží na přední místo v google, protože je na to expert.
Bůh použije to, co do tebe vložil.

Neboj se toho, když ti Bůh během modlitby ukáže nějaké věci ohledně vztahů. Když to necháš jen tak plynout – vyřeší se to možná samo, ale většinou zle. Cokoli pustíš z ruky, stává se neřízenou střelou a nedopadá to dobře. Nepouštěj vztahy z rukou.

Jestli jsi svobodný, neboj se s Bohem mluvit o svém vztahu. On má svůj čas a svůj způsob.
Víte... Kdysi jsem chodil s dívkou. Uvnitř jsem věděl, že to není dobře a bál jsem se (věděl jsem to), že když ten vztah vydám Bohu, skončí to. Bál jsem se, že zůstanu sám. Že přijdu o něco dobrého... A ten vztah pokračoval tak daleko, až mi dala ultimátum: „Buď já nebo Bůh“.
Co jsem mohl dělat? „Tak Bůh...“ V první chvíli to vypadalo, že jsem navždy přišel o něco opravdu dobrého. Ale vybrat si tenkrát místo Boha tu dívku, jsem dneska bez Boha a stoprocentně rozvedený.
A navíc... asi za rok jsem potkal svou budoucí manželku. Mám oboje - Boha i vztah.



TY A CÍRKEV
Ptej se Pána:
- Kde můžu sloužit teď?
- Do čeho se nemám pouštět?
- Mám s něčím skončit?
- Mám chvíli něco přerušit?
- Mám změnit způsob?

Boží slovo se nikdy nemění, ale způsoby se měnit mohou (a někdy musí). Ne třeba přímo zrušit, někdy stačí jen „přeskládat“.
„A co naše tradice?“
Neboj se, Bůh ví co dělá. On nepřemýšlí omezeně. Nezavírejme se do tradice. Ano, Boží slovo je jasné, ale způsoby se mohou měnit. Dej to Bohu.
„Je to příliš bolestné.“
Ale i kdyby to mělo chvíli bolet, tak potom se to zhojí... a bude to mnohonásobně lepší, účinnější.

Stejně jako rodinu si nevybíráme, tak ani rodinu v církvi si nemůžeme vybrat. Najdi svoje místo a staň se spolu s ostatními tepající součástí Kristova Těla.
Může dojí k neshodám... ale snaž se ty jako první vyřešit svých 10% viny. Dáš tak svému odpůrci šanci, aby si vyřešil svých 90%. Někde se začít musí. Řeš své věci a vztahy v církvi včas. Nenechej rány zanítit... nezahořkni.




- zdes -

Novinky

2017-09-10

2017-06-30

2017-05-08

2017-03-19

Akce pro kreativce Více zde >>

2017-04-02

2017-06-09
Těšíme se na vás v pátek od 17:00 hodin.

2015-04-01


Modlitební síť pro jižní Čechy byla v tuto neděli 24. června 2012 odstartována.

2012-04-25
Nové webové stránky BKR – revize nejznámějšího českého překladu Bible.
Více o překladu BKR na www.bkr.cz

2011-01-03
Krátké shrnutí toho, jak nahrávání probíhalo si můžete přečíst zde >>

2010-12-19

Aktuální nahrávka "Tys naučil mé srdce bít" je zdarma k dispozici zde >>

2010-11-01
Chcete mít rychlý a aktuální přehled o dění v Cestě života? Sledujte nás na Twitteru pod jménem @cestazivota anebo přímo tady >>

2010-10-17
Kdy jsou setkání mládeže? Do jaké věkové kategorie patří váš dospívající potomek?
Více zde >>

2013-04-19
Evangelizace
Co nového v evangelizačním týmu?
Jaké jsou plány?
Více zde >>

2008-09-18
Zpěvník s aktuálními texty
zde 1. část
zde 2. část
zde 3. část
zde 4. část.



Milost & Pravda

Zde je k dispozici ke stažení, nejnovější číslo měsíčníku
Milost & Pravda




září 2017
PDF 4,9 MB

 

© 2007-2008 Cesta života, Design a systém © 2007-2008 Inspiration
Publikování nebo další šíření obsahu nebo jakýchkoliv jeho částí je bez písemného souhlasu vlastníků práv zakázáno.