Křesťanská církev Cesta života

Týden ztišení...

Jsi ještě v hracím poli nebo už mimo šachovnici? Bloudíš nebo sleduješ navigaci?

Při večerech ztišení opět přišlo několik trefných přirovnání, postřehů, které mohou možná i vám pomoct se zamyslet nad čtyřmi oblastmi života, které pravidelně zmiňujeme 3x ročně.

PONDĚLÍ: MICHAL

Jak se pokořit?
Podepiš bianko list, že souhlasíš, aby na něj Bůh dopisoval svou vůli pro tvůj život, protože ty už víš, že bude dobrá.

Boží vůle pro mě?



(Jediný Jára Cimrman dokázal vyvést z rovnováhy tak neotřesitelného šachistu, jakým byl Capablanka, když mu při jeho simultánce v Madridu hrozil dvojitým šachem, což velmistra znervóznilo natolik, že ohlásil tah na G 12, čímž se ocitl zcela mimo šachovnici, a zaznamenal tak vlastně první aut v dějinách šachu.)



Kdo se ale dostane mimo šachovnici, je zcela mimo tu obecnou Boží vůli!
Například jsi v manželství, ale moc to neklape a začíná se ti líbit kolegyně Jarmila, která je tak milá, na rozdíl od té tvé ženy, která už tak milá není. A cítíš to jako dobrou Boží vůli vyměnit manželku za Jarmilu.






ÚTERÝ: MICHAL

Jaký je náš vztah k Bohu?
Pokora je uznat, že On je Pán a já otrok. S tím vědomím, že On je dobrý a chce pro nás jen dobré věci.
Věřit znamená vidět srdcem.
Vidět ten Boží obraz. Vztah dvou osob musí mít nějakou dynamiku. Musí se vyvíjet, jinak zanikne.

STŘEDA: PETR

Pokora?
Je to postoj o dvou těžištích.
1. Bůh je víc než já.
2. Rozhoduji se být poslušný na slovo.

V Boží vůli
Být na Boží cestě neznamená žít bez chyby. To nikdo nedokáže. Znamená to žít a učit se od Boha, žít podle Jeho vůle.

V Jeho síle
Je rozdíl něco dělat ze své vlastní síly, nebo z Boží síly a pomazání.

1.Tes 5:25
„Sám Bůh pokoje kéž vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo zcela bez úhony až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.“
Drž se v kondici. I duševně. Klidně se i v šedesáti uč cizí jazyky. Nebo se uč pasáže z bible, rozvine to tvůj mozek a ještě přijmeš požehnání z Božího slova do svého života.

Odpuštění
Kdo nenávidí, je stejný jako vrah. Možná tvým prvním krokem v tomto ztišení bude ODPUSTIT. A pak začneš i milovat.


ČTVRTEK: KÁJA

Hledání směru
Je to, jako když někam cestuješ a máš mapu. Vyrazíš, myslíc si, že jedeš dobře, ale... A týdny ztišení jsou o tom, že se chvíli zastavíme a modlíme se, koukáme do mapy, jestli jsme tam, kde máme být. To není ztráta času.
Je lepší 3x ročně „ztratit“ týden času, než se po roce vracet, protože navigace stále opakuje: „Až to bude možné, obraťte se!“ Bůh je ten nejlepší navigátor.

Dá velkou práci vykopat si svou vlastní cestu, zvláště, pokud ji kopeme těsně vedle té Boží. Hrozná dřina a zatím nikdo nedokázal vytvořit alternativní cestu. Zatím pořád je tou cestou, jedinou cestou, Ježíš.

Intuice ti říká – jeď rovně. A všechno ukazuje odbočit na nějakou malou okresku. A ty jedeš rovně, protože po dálnici je to lepší...až narazíš na rozkopanou část, kudy se nedá projet a musíš se hodiny vracet zpátky k odbočce na onu okresku.

Vždy u zdroje
Potřebuješ být napojen na zdroj vody. Možná ještě čerpáš zbytky vody z dob, kdy jsi byl u zdroje, ale ty brzy vyschnou a nastane „suché křesťanství“. Je třeba být stále u zdroje živé vody. Bez zdroje živé vody nemůžeme přinášet život tomuto světu.

Cíl
Když cestuješ do Strakonic, neznamená to, že jsi po celou dobu ve Strakonicích, ne? A to neznamená, že jsi mimo. Jsi na cestě. Míříš správným směrem, máš vytyčený správný cíl, ale teď si možná teprve ve Vodňanech nebo ve Volyni (podle toho, kudy jedeš). A to je v pořádku. V týdnech ztišení hledáme, jestli jsme na té správné cestě k cíli.

Zkontrolujme si:
Je můj život průchozí pro tu živou vodu?
Je pro mě život s Bohem přítěží?
Mám rezervy?
Jsem pro Boha „přínosným“?

Jedinečnost každého z nás
Bůh nám neukazuje jen co je špatně, ale i cestu, jak z toho ven. Záleží na nás, jestli se nám z toho ven chce.
A Bůh nás neupozorňuje jen na to špatné, ale ukazuje nám i naše obdarování, ten potenciál v nás.
Někdo říká, že je jedno, kdo „to“ dělá, hlavně, že se děje Boží dílo. Já myslím, že jsme jedineční. Že má každý svoje místo. A když to místo opustí, může ho někdo zastoupit, ale už to není takové, jako když tam stál ten původně zamýšlený člověk.

Rozumí nám naše rodina? Bližní?
Mluvíme ještě srozumitelně nebo už používáme náš křesťanský slang?



Je třeba zjistit, jestli nám ještě naše rodina a bližní kolem nás rozumí. Ví, o čem mluvíme? Nemluvíme tzv. „kananejsky“, a nedivíme se, že jsou nechápaví?

Dokonalá církev?
Říká se, že církev byla dokonalá, než jsi do ní vstoupil ty a já.
Jenže kdybychom tu nebyli...církev tu není. Podívejme se na to ale z druhé strany. My sem přinášíme obdarování. Použitím daru každého z nás bychom ji měli zanechat lepší než byla předtím.
Církev je nádherně pestrá našimi pestrými dary.

Dar a investice
Každý dostal nějaký dar. Jsme správci toho daru, který jsme dostali. Pán bude chtít vidět výsledky. Ono to zní trochu divně, dar je přece dar...ale ten dar je spíš taková investice do nás. Pán je majitel a nám ho svěřil jako správcům a bude chtít vidět výsledky.
Máme si jimi sloužit navzájem.
A jaký dar mám já?
On dává chtění i činění. A to je jeden ze způsobů jak zjistit, čím jsme obdarováni. Zjisti, k čemu dobrému tě Pán „táhne“.

PÁTEK
Děkujeme Pánu za všechny podněty, rady, zjevení nových směrů...a prokřikujeme z plna hrdla.