Týden ztišení
Letos již podruhé proběhl v Českých Budějovicích a Českém Krumlově týden pod názvem:
Čas zastavení, hodnocení a počítání nákladů. Týdenní ohlédnutí za již prožitými šesti měsíci a nahlédnutí do Božích plánů pro měsíce budoucí.
Šlo především o
čas zastavení v každodenním rušném běhu života, který každého z nás více či méně ovlivňuje. Zastavení se v tom běžném koloběhu dne, kdy nás zahlcuje mnoho práce, informací, okolností.
Ztišení v Pánově přítomnosti, kdy Jeho hlas neruší televize, rádio, internetové vysílání ani lidé kolem nás. Kdy se naše duše upokojí, myšlenky nepoletují, ale soustředí se na
hodnocení minulých měsíců. Kdy v pokoře a pokání hledáme odpovědi na otázky, které nutně vyvstávají.
Prožil jsem dost času v Pánově přítomnosti? Je Bůh skutečně můj nejbližší Přítel? Zná mě vůbec? Jednal jsem podle Jeho Slova? Neminul jsem příležitosti, které mi nabízel? Není potřeba v mém životě něco radikálně změnit?
Kdy hodnotíme, jaký je skutečně náš stav v duchu, duši i těle. Jaký je náš vztah k lidem, církvi, rodině.
Modlím se dostatečně za svou rodinu, nebo jsem jako ten, který ji opomíjel, nestaral se o ni a proto je horší než nevěřící? (Čti 1. Timoteovi 5:8)
V neposlední řadě je třeba si ujasnit, že nic není zadarmo. Vše, co chci, čeho toužím dosáhnout, něco stojí. Jsem ochoten platit danou cenu? Je třeba
spočítat náklady.
Na závěr týdne ztišení jsme ve chvalách prosili Ducha svatého, aby naplnil prázdná místa. Ta místa, která jsme dobrovolně vyčistili od hříchu. Místa, kde ještě včera sídlilo pouze naše sobecké „já“, a které teď náleží Jemu.
Nyní už je na každém z nás, jak naložíme s tím, co k nám Pán během tohoto týdne mluvil. Jak se postavíme ke svým vlastním rozhodnutím.
Kéž tento týden neminul své poslání a zanechá v nás hlubokou stopu. Abychom se stále více proměňovali do Jeho podoby a častěji (než za šest měsíců) prožívali čas ztišení v Jeho přítomnosti. Pán totiž mluví každý den, každou hodinu, každou minutu... dokud je tu někdo, kdo Mu naslouchá.
-zdes-