Křesťanská církev Cesta života

Změna začíná v srdci

Když otevřu počítač, ihned mi naběhnou spamy (nevyžádané sdělení, nejčastěji reklamní, masově šířené internetem).





Já se teď zajímám o sportovní výstroj a díval jsem se na dalekonosné pušky. Těmi můžeš na velkou vzdálenost trefit krabičku sirek. Ale stačí něco málo změnit v konstrukci pušky a už trefíš místo jablka třeba banán.
Evangelium stačí trochu pozměnit a už ztrácí tu přesnost, moc zasáhnout.
Člověk rád půjde do církve, když mu nabídneš moc, opravdovost...

Bůh je stejný a měl touhu změnit svět na začátku křesťanství, má tu touhu i dnes. Tak proč kdysi šlo zanechat stopy a šířit evangelium i bez rádia, televize, megafonů a centrál?
Záleží na tom, jestli se dnes někdo zvedne a půjde. Podobně jako R. Bonnke, který měl v jedenácti letech sen o Africe...a šel.
Svět mění lidé, kteří se zvednou a jdou. Izrael se zvedl, kdykoli se zvedl ten Boží sloup ohně – protože Bůh něco chtěl dělat.
Jestli Bůh chce něco dělat, je třeba, abychom se hnuli.

Církev je místem, kde se máš setkat s Bohem. A je mnoho sociálních aktivit, které církev dělá a je to správně. Když přijdou lidé do církve, mají být přijati, ošetřeni, dostanou infuzi...pokud ale ti samí lidé chodí do církve 10 let a stále se udržují na infuzi, není něco v pořádku. Církev nemá být pouze JIPkou.

Pamatujete si na Wernerovo kázání o Lvu a koťátku?
Koťátka chtějí být v pelíšku, mazlit se, nechat se hladit...ale jakmile ho vyndáš z pelíšku, vytáhne drápky: „Co rušíš náš pokoj? Máme se tady dobře.“
Mentalita koťátka nikdy nepovede církev dál. Potřebujeme mít mentalitu lva. Pokud tě někdo jako lva bude chtít dát do pelíšku mezi koťátka, bude ti to nepříjemné. Protože ty víš, že je tu něco víc.

Pokud máme nést Boží ovoce, mít moc, musíme mít ve svém životě Slovo!
Ono tě promění, poroste v tobě a lidé poznají, že tvoje slova nejsou jen vyčtená. Uvidí MOC. Kristus je naší hranicí, až tam máme dorůst.



Vláďa chystá tři skleničky na sebe. Probleskl mi hlavou obrázek fontány, o které mluvil můj manžel při prvním letošním Týdnu ztišení.
Jak to, co načerpám u Boha, přirozeně přetéká do dalšího patra a dál. Pokud ale nezačneme čerpat, není co by přetékalo.



Zvědavě sledujeme, jak si Vláďa bere do ruky láhev s tekutinou a chystá se ji nalít do nejhořejší skleničky.





Vláďa papír s mapou ČR pokládá na tácek pod nastavené skleničky.



Aby byla spasená. Tuhle zemi mně a tobě Bůh svěřil. Je to země, na které by nám mělo záležet.



Přichází olej Ducha svatého a krev Ježíše, která tě očišťuje. Bere tvá zranění a rány. Uzdravuje ve tvém srdci to, co bylo špatně.







A proud té Boží moci tě bude dál naplňovat a přeteče z tvého života do tvé rodiny...Církve...do celé ČR.