Křesťanská církev Cesta života

Plavba Jitřního poutníka aneb tábor s Domečkem

Křesťanský tábor s Domečkem se z jednoho běhu rozrostl letos poprvé na běhy dva. Když jsme se znovu po roce sešli na Borové, u srubu se tyčila příď dřevěné lodi.



Kotva se houpala na špičce a rybářské sítě lemovaly její trup. Téma letošního tábora je Plavba Jitřního poutníka. Bylo jisté, že za chvíli se ocitneme v pohádkové zemi jménem Narnie, nad kterou bdí sám lev Aslan, a dokonce se vydáme na námořnickou plavbu. Jakmile se děti ubytovaly ve stanech s podsadou, posadily se na lavičky u srubu a divadlo mohlo začít.



Dveře se otevřely a přišel král v sametově zlatém plášti. Jeho přísný pohled padl na písaře. Byl to nelítostný král Miraz a uchvatitel trůnu.



V dopise posílal sedm šlechticů na výpravu, ze které se už neměli vrátit.



Ale dějiny se točí i v Narnii. Miraze vystřídal právoplatný dědic trůnu - mladý švarný Kaspián.



Kaspián se tedy po dlouhých letech vydává zachránit všech sedm lordů – přátel svého otce. Vydává se na plavbu za Osamělé ostrovy, do končin, kde nikdo netuší, co je může čekat, možná až na sám konec světa. Ale nepopluje jen se svými Narniany.



Děti Lucinka a Edmund stojí v malém pokojíku typického domu ve staré Anglii a hádají se se svým protivným bratrancem Eustácem.



Obraz na stěně působí neobyčejně živě. Zobrazuje narnijskou loď v záři zapadajícího slunce, jak se kolébá na vlnách. Kouzlo obrazu působí a za chvíli se všechny tři děti ocitnou ve studené vodě. Kaspián je zachrání a jejich dobrodružná plavba může začít…divadlo skončilo.



Děti čeká roztřídit se do družin podle věku, vymyslet si název a navrhnout vlajku, nechybí ani seznamovací hry. Večer po zpívání u táboráku družstva jednotlivě odcházejí do tmy. Co je tam čeká?



Děti procházejí dvoumetrovým obrazem do země Narnie. Kaspián je hned za obrazem pasuje za své společníky.



Ráno je čeká po probuzení rozcvička. Rosa v trávě příjemně chladí. Před jídlem se modlíme, vedoucí začíná a děti pokračují, kdo o to stojí.
Zpíváme písničku, někdy i vícehlasně. Po snídani je čas na biblické vyučování po družinách. Témata jsou dána - Hřích, Záchrana v Kristu, Nové stvoření, Život Božího dítěte apod.

Zazní chvály, každý vedoucí to pojme po svém, někdo proloží hrou, modlitbou atd., sedí se na louce, na lodi, ranní slunce lechtá na nose. Další část dopoledne se nazývá výcvik – např. lezení po lanech, přežití, znalost stromů, navigace, ohně, uzle.

Po obědě se služba podílí na mytí nádobí. Také musí topit v brutaru, aby byla teplá voda. Po poledním klidu začíná společný program. Dnes táborníci staví své lodě. Pomocí dřev, provazů, látek….Která skupina bude nejlepší?





Postavené lodě se vydávají na plavbu k ostrovu Felima. Ale pozor, možná tu budou otrokáři! Několik odvážných průzkumníků se plíží loukou. Ale ouha, otrokáři je zajali! Teď vzít papírové trubky a vzhůru na otrokáře. Rozpoutá se vášnivá bitva, trubky se míhají vzduchem. Každý má barevný krepový proužek na paži. Kdo o něj přijde, jde si pro nový život. Bitva skončila, otrokáři leží bezvládně na louce. Pro tentokrát táborníci vyhráli!









Před večeří se vyrábí, na řadě jsou workshopy. Nabídka je pestrá – výroba mečů a štítů, šípů a luků, savování či batikování triček, maska ze sádry, malování v přírodě, vyřezávání, oblíbené vaření (výroba slaných sušenek) apod.



Po večeři je volný program, děti nejraději hrají vybíjenou. Poté se prohlíží a zbavuje klíšťat –tzv. klíšťovka.

Večer u ohně tradičně patří chválám a spirituálům. Někdo čte z kroniky, která se průběžně píše. Jedno družstvo si vždycky připraví scénku. Viděli jsme např. Davida a Goliáše (byl asi dvoumetrový), zkázu Sodomy a Gomory se zvukovými a světelnými efekty (střelný prach do ohně) a mnohé jiné…Někdy se čte také z knížky Plavba Jitřního poutníka. Od táboráku dnes vyrážíme po družinách na noční hru.



Pod lesem se utábořil cizí člověk. Okolo ohně má různé předměty. Je třeba zjistit, co je to zač. Je nutné překonat strach z nočního lesa a připlížit se k ohni. Ale má Bibli a modlí se, tak je to dobré, není to otrokář, ale misionář. Děti se plné zážitků vrací do spacáků. Někdo zůstává na hlídce.

V úterý zase vyráží lodě proti pirátům. Zpoza louky vidíme pirátskou vlajku.







Piráti vypadají hrozivě, šátek přes oko, pruhované tričko….lodě se strefují jedna do druhé látkovými koulemi. Ta s nejméně zásahy vyhrává… Odpoledne Kaspián přistane na zvláštním ostrově – zdejší voda vše proměňuje ve zlato.



Vidina bohatství ale rozhádá kamarády – Kaspiána s Edmundem, a tak ostrov „Mrtvé vody“, kde skončil život jednoho z lordů, raději opouštějí…

Další ráno připraví překvapení – mezi děti přijde Eustác a vytahuje se, neustále si stěžuje. Táborníky dnes čeká celodenní výlet – po družinách. Někdo zamíří na Kleť, někdo do Kuklova, malým stačí cesta do Chvalšin.





Někomu pomohl autobus, jiný bloudil, ale sešli jsme se v táboře k večeru všichni. Potom zase přišel Eustác, zkušenost z Dračího ostrova a setkání s Aslanem ho zcela změnily. Večer nás čeká hudební soutěž o „Narnijského anděla“. Předskokanem je Danielson se svým banjem a s kytaristou pomocníkem.





Pět ostřílených porotců zvedá číslice – počet bodů za jednotlivé výkony. Odměnou je keramický anděl na krk a diplom.





Někdo zpívá sám, někdo ve skupině, někdo se doprovází na kytaru, slyšíme i jasný tón flétny. Hezký večer. Tak zase do hajan.
Příští den se při jídle ozve zvuk bitvy, někdo je zraněný (jako). Na tomto ostrově jsou neviditelní nepřátelé – Ťulpodi. Nad hlavami nám přistane šíp – aby se Ťulpodi objevili, musíme splnit všechny úkoly při olympiádě. Tak zvaná olympiáda obnáší absolvovat různé disciplíny, většinou se zakrytým zrakem. Např. poslepu se strefit míčkem, projít bludištěm, plížit se, ochutnávat potraviny, také střílet lukem, ale ne poslepu. :-)















Ťulpod se nakonec objevil jeden a byl legrační…



K večernímu táboráku přišla Ramanduova dcera – krásná dívka ve stříbrných šatech, v ruce svíci. Začíná noční hra. Děti mají jednotlivě po svíčkách projít nočním lesem a dorazit k osvícenému stolu, kde spí tři spáči. Jsou to lordi uvěznění na tomto ostrově. Aby byli vysvobozeni, je třeba se podepsat a každé družstvo tu musí nechat meč. Při druhém běhu tábora nám hru překazil vydatný déšť. Nutno říct, že pršelo nejednou, hlavně ten druhý týden, naučili jsme se spoustu věcí zvládat v dešti, např. Rozcvičku. :-)

V pátek byla večer u táboráku výzva ke spasení. Navazovalo se na biblické skupinky, které byly každý den po snídani. Na prvním běhu přišlo dopředu k ohni dvanáct dětí z třiatřiceti, na druhém šestnáct dětí z jednatřiceti táborových dětí. Projevilo se to, že na druhém běhu bylo víc dětí z nevěřících rodin. Všichni jsme byli dojati, jak Pán tady na táboře s dětmi jedná. Někteří slyšeli o Bohu vůbec poprvé…
U táboráku pak zůstali jen ti, kteří povstali a jednotlivě se modlili s vedoucím, s kterým chtěli…

Poslední den jsme přistáli na ostrově, kde se noční můry stávají skutečností, byl to temný ostrov. Vysvobodili jsme šíleného lorda Rhopa, museli jsme jít se zavázanýma očima a slyšeli jsme různé zvuky.







Ale pak si jeden z nás vzpomenul na armádu Bílé čarodějnice a pravda se stala skutečností! Vyřítili se na nás bíle a strašidelně maskovaní vojáci v pláštích….ale přemohli jsme je.



Alespoň jsme využili meče a štíty, které jsme během tábora dostali a dodělávali si je sami. Při večerním táboráku nás Aslan poslal zpátky do našeho světa. Řekl nám, že ho v našem světě můžeme poznat pod jiným jménem – myslíme, že je to jméno Ježíš.
(Kdo nevěří, ať si přečte nějaký díl Letopisů Narnie.)

Ocitli jsme se na konci světa- a tudíž i na konci tábora – prošli jsme duhou – fosforeskující bránou zpátky do našeho světa. Naše plavba skončila. Všechny lordy jsme našli, objevené ostrovy jsme zakreslili do mapy. Bylo to krásné dobrodružství. A na co budu vzpomínat? Na to, jak bratr bránil sestřičku proti ohromnému otrokáři, jak vedoucí obětavě v dešti zavazovali stany, jak si praktikant nechal vychladnout oběd, aby nám pomohl rozdělat oheň, jak nás druhý praktikant doprovázel, abychom nezabloudili, jak nám jedna z kuchařek poslala krásné dárky, když musela odjet, na přátelskou atmosféru, úsměvy, na Boží přítomnost a dětské modlitby, na krásné chvály zpívané vícehlasně…a také na úplněk nad noční loukou, na ranní rosu, která chladila do nohou a na oheň, který krásně plápolal do nočního zpívání….tak za rok zase na viděnou!

- Dáša Nováková -