Křesťanská církev Cesta života

Vzpomínání na Křesťanský tábor s Domečkem…

Všude záplava barevného listí, do kterého se opírá vítr… podzim je v plném proudu. Nostalgicky si prohlížíme fotky z léta, plné sluníčka. Chtěla bych připomenout, jaký byl letos Křesťanský tábor s Domečkem (trhovosvinenská organizace, která se stará o děti a mládež a lidi s handicapem, zřizovaná církví husitskou). Většina starších dětí z dětského shromáždění v Budějovicích se tábora účastní a někteří dospělí a mládežníci na táboře pracují jako vedoucí, praktikanti a kuchaři. Letos jsme mezi sebou přivítali dvě nové kuchařky z našeho sboru, tak doufáme, že se jim mezi námi líbilo, však leccos prozradí fotky…Tábor se v minulých letech rozrostl na dva běhy, děti spí ve stanech v podsadou na pěkné loučce v blízkosti srubu – najdeme to u Borové v blízkosti Chvalšin.

Tento rok byl tábor ve znamení středověku. Sešli jsme se hned první večer na Borové v tunikách a za svitu svíček jsme byli pasováni na panoše, kteří budou usilovat získat hodnost královského rytíře. Že je třeba rytířů jsme pochopili z dialogu šlechticů zde shromážděných:“Vévodo skvělý, starost mé srdce tíží, kde Král náš nyní meškati ráčí, když doba je zlá a za hranicemi našimi Šeroklam své meče ostří a k rozbroji se chystá…“













Tábor se nesl v duchu chystaného boje s nepřítelem Šeroklamem…ovšem je třeba u táborníků pěstovat ctnosti, aby byli služebníci Krále, kterému nebudou dělat ostudu…součástí dopoledních výcviků nebyly jen lana, přežití v přírodě, zdravověda apod., ale i etiketa – povídání o slušném chování….



Užili jsme si i dobrodružné hry, za zmínku stojí, jak nás v lese chytali draci – zelení a ohniví, též nebylo bez adrenalinu plížit se po louce noční tmou a osvobozovat svého praktikanta (noční hra)….


Nechyběla Davidova harfa – tradiční pěvecká soutěž, též se našel prostor zvelebovat tábořiště, např. přípravou dříví…











Dílny byly jako vždy oblíbené ….plstění, savování, šípy, letadélka, luky, flétny, písmo…





Závěrem – co se mi na táboře líbí? Děti se zde učí biblické principy, seznamují s evangeliem, s životem v plnosti, jak nám ho představuje Bible (biblické skupinky, modlitby před jídlem, večerní chvály u ohně, evangelizační divadla)…učí se i víru sdílet (dopis pro starostu, hasiče, obchod atd. v Brloze), učí se i slušnému chování.
Dále se učí pracovat (práce se dřevem, úklid, bodování), spolupracovat mezi sebou (týmová práce, hry v lese, soutěže), učí se vztahu k přírodě (výcvik přežití, výlet, spaní pod širákem), orientaci v krajině a v mapě, učí se tvořivosti (wokshopy, pěvecká soutěž, výtvarné úkoly). Děti tu najdou nové kamarády a možná i příklad v dospělých.
Na co dnes vzpomínám? Jak jsem dostala kytičku lučních květin a ušité srdíčko v rámci hry na Dobrého anděla (každý měl vylosované osobě během tábora potají dávat dárky, v závěru se konalo odtajnění), na běhání v ranní rose, spaní pod hvězdnou oblohou, na návštěvu farmy, spojenou s jízdami na koni, na středověký turnaj a hostinu, na milé tváře a legraci….na poslední večer, kdy jsem v nočních hodinách seděla „na lodi“ opřená o srub a z dálky od plápolajícího ohně zněl nočním klidem mocný zvuk kytary a chval, který rezonoval jehličnatými stromy a povznášel duši někam k výšinám nebe, posetého hvězdami….