Křesťanská církev Cesta života

Život orlů

Věřím, že vstupujeme do nového času, kdy Bůh chce sestoupit ve své slávě a uvolnit svou moc na zemi k záchraně mnohých.

Bylo do nás roky zasíváno dobré Boží slovo, prošli jsme různými zkouškami, které naši víru zprubovaly, a nyní je čas pozvednout své oči a pohledět na žeň, která je před námi. Život Božích slov, které jsme zasadili do svých srdcí, sílí a dává nám Boží víru, která nás uvádí do Božích skutků, jenž Pán připravil, abychom je činili.

Tyto Boží skutky, které máme konat, přesahují naše přirozené schopnosti, a proto je dokážeme vykonat jedině v moci Ducha Svatého.
Hledal jsem u Pána způsob, jak do zbožného života v moci Svatého Ducha vstoupit, a našel jsem ho ve slovech Izaiáše 40:28−31: ,,Zdaliž nevíš, zdaž jsi neslýchal, že Bůh věčný Hospodin, kterýž stvořil končiny země,neustává ani zemdlívá, a že vystižena býti nemůže moudrost jeho? On dává ustalému sílu, a tomu, ješto žádné síly nemá, moci hojně udílí. Ustává a umdlévá mládež, a mládenci těžce klesají. Ale ti, jenž očekávají na Hospodina, nabývají nové síly. Vznášejí se peřím jako orlice; běží, avšak neumdlévají, chodí, a neustávají.“

Díval jsem se jednou na poskakující a poletující vrabce a náhle mne napadlo, jak moc se liší od orlů.
V tomtéž okamžiku jsem více porozuměl tomu, co Izaiáš řekl. Duchovní děti jsou jako vrabci, pořád poskakují a poletují plni nadšení z mnoha vnějších podnětů, které vidí, jednou tam a pak zase jinam. Když je to přestane bavit, popoletí o kus dál. A ten let! Ano. Jak moc se liší od letu orla.



Vrabec létá ve své síle. Jeho křidélka kmitají. Let je pro něj velká dřina, a proto nedokáže letět příliš daleko ani vysoko a často si musí odpočinout. Sám si tak občas připadám, když dosedám v únavě z letu víry, je to fuška. Přitom něco ve mně mi říká, že to jde i jinak, že lze doletět dál, že je možné vznést se výš. Je možné nebýt vrabcem, ale orlem!



Orel, vznešený pták. Je na něm něco více než na vrabci. Když chce letět, rozmáchne křídly a po chvíli se to stane. Začne plachtit. Jedinou sílu, kterou vydává, je udržet křídla roztažená. Naučil se využívat proudění vzduchu. To síla větru ho drží nad zemí a ne jeho vlastní. To vítr ho dokáže vynést vysoko a donést daleko. Jaký rozdíl od vrabce! V tom to je! Už mi to dochází.

„Vítr vane, kam chce a slyšíš jeho hlas, ale nevíš,odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha (Jan 3:8)."

Když roztáhnu křídla Boží víry v mém srdci a naučím se vnímat vítr Svatého Božího Ducha, to On sám mě uchvátí do výšin Boží milosti. To Jeho síla mě zmocní ke Kristovým skutkům. Tehdy budu schopen žít život, po kterém hluboko ve svém znovuzrozeném srdci tak moc toužím žít.
Vím Pane, že mě chceš uchvátit do nového způsobu života. Vím, že takový život přesahuje přirozené lidské omezení. Vím, že mohu mít závrat z té výšky, šířky, hloubky a délky, ale opravdu strašně moc chci. Nějak v sobě vnímám, že v ničem jiném už nedokážu být plně uspokojený.

Otče Svatý, modlím se za každého bratra a sestru, který čte tato slova a hoří v něm touha stát se orlem stejně jako ve mně, pomoz nám, nauč nás umění duchovního života a služby v Duchu Svatém, ať mnoho dalších lidí může být zachráněno. Ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen.


(červen 2006)