Křesťanská církev Cesta života

TÝDEN ZTIŠENÍ

Během týdne ztišení 21.-26.1.2008 jsme znovu společně hledali Boží vůli ve čtyřech oblastech:


1. BŮH - Mat. 22:37-38 Ježíš mu řekl: "`Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.´ To je první a největší přikázání."

2. TY - 1 Tes. 5:23 Sám Bůh pokoje ať vás tedy plně posvětí a zachová celého vašeho ducha, duši i tělo bez úhony k příchodu našeho Pána Ježíše Krista.

3. RODINA A PŘÁTELÉ - 1 Tim.5:8 Jestliže se pak někdo nestará o své vlastní a zvláště o členy své rodiny, zapřel víru a je horší než nevěřící.

4. CÍRKEV - 1. Petr 4:10 Jak každý z vás přijal obdarování, tak si jím vzájemně služte, jako dobří správci rozličné Boží milosti.

(Blíže o tématech v článku „Týden ztišení a večer Ducha svatého“ z 15.9.2007)

Několik postřehů z povídání kazatelů v týdnu ztišení v ČB

Během tohoto týdne jsme měli možnost slyšet hned několik podobenství na život, náš život v Kristu, a náš vztah k okolí a rodině. Uvádím alespoň pár příkladů, které mě osobně vedly k zamyšlení.

Jaký je náš vztah k Ježíši?
Je náš přítel? Máme Ho rádi? Je nám sympatický?
Nebo je naším Pánem?
A uvědomujeme si vůbec, co to vlastně znamená?

Jestli mám Pána, znamená to, že Mu patřím. Nemám už na sebe žádná práva – ta vlastní můj Pán. Kdo nemá žádná práva? Otrok. Jsme ochotní být skutečně vlastněni Pánem? Jsme ochotni být Mu podřízeni jako otroci?

Řekne nám Ježíš: „Výborně, můj dobrý a věrný služebníku (otroku). Byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým. Vejdi do radosti svého pána.“ (Matouš 25:23)?

Pán nám zajistil dokonalé připojení k Jeho moci
Máme Bohem zprostředkováno dokonalé připojení k Pánu. Je to podobné, jako kdyby nás Bůh stvořil jako zástrčku, která dokonale pasuje do (Jím stvořené) zásuvky. Ani málo, ani moc kolíků. Ani málo, ani moc otvorů.



Existuje mnoho zástrček, ale ne všechny pasují do Bohem dané zásuvky. Ne všechny mají tolik kolíků a tolik otvorů, kolik zamýšlel výrobce zástrčky.



Ale Bůh nám ukazuje, co je to pravé. Jak přijímat z Jeho „zásuvky“ Jeho moc. Jak ji přinášet ven. Jak přijímat požehnání nejen pro druhé, ale i pro sebe.

Jenže nestačí být jen správnou zástrčkou, pohozenou někde na zemi. Je třeba se připojit. A když zapojíš kabel nějakého přístroje do zásuvky, očekáváš, že se něco bude dít (vysavač začne sát, mixer mixovat...). Stejně tak Bůh očekává, že se připojíš k Jeho „zásuvce“, přijmeš Jeho moc a začne se něco dít. Změníš své okolí.

Jako tóny v akordu
Filipským 2:2 „Fulfil ye my joy, that ye be likeminded, having the same love, being of one accord, of one mind.“ (KJV)
„Naplňte mou radost, smýšlejte stejně, mějte stejnou lásku, buďte v jednom akordu, jedné mysli.“

Stejně tak, jako různé tóny spolu mohou libě souznít v jednom (sluchu příjemném) akordu, i my, jako jednotlivci a originály, bychom měli být schopni souznít v jednom Bohu libém celku – církvi, Jeho těle.

Nejde o to kopírovat jeden druhého. Já jsem já - ty jsi ty. Jsme každý jiný, jako různé tóny. Přesto můžeme souznít v jednom akordu.

Jako zlato přečištěné
Tavič usedne a pročistí stříbro, pročistí syny Léviho a přetaví je jako zlato a stříbro. I budou patřit Hospodinu a spravedlivě přinášet obětní dary. (Malachiáš 3:3)
"...Bij pastýře a ovce se rozprchnou! K maličkým však obrátím svou ruku...budou dvě třetiny vyhlazeny, zajdou, jen třetina v ní zbude. Tu třetinu však provedu ohněm. ...přezkouším je, jako se zkouší zlato. Ti budou vzývat mé jméno a já jim odpovím. Řeknu: »Toto je můj lid.« A oni řeknou: »Hospodin je můj Bůh.«" (Zacharjáš 13:7-9)



Jsme jako zlato v Božích rukou, které musí být přečištěno, upraveno a vyleštěno. Pak teprve budeme tím dokonalým klenotem, který bude plně odrážet Boží slávu. Málo vyleštěné – málo odlesku. Odrážíme Boží slávu dostatečně?

Málo přečištěné – nízká kvalita. Jak vysoká je naše kvalita? Nechali jsme se dostatečně přečistit?

Víte, že vyfotit zlato není vůbec snadné?
Když se nasvítí špatným světlem, může být na fotografii černé, zelené, nevýrazné...



Zlato odráží to, co je kolem něj. Co budeme odrážet my? Čím se obklopíme? Koho a co pustíme do své blízkosti?

Zlato by mělo být naším stavebním materiálem: „Staví-li pak někdo na tom základě zlato, stříbro, drahé kamení, dříví, seno, slámu, dílo každého vyjde najevo. Ten den je totiž ukáže, neboť bude zjeveno ohněm a ten oheň vyzkouší dílo každého, jaké je. (1. Kor. 3:12-13)

Dočetla jsem se, že zlato už dnes zdaleka není jen bankovní garance nebo kov zubařů. Zajímavé je jeho využití v lékařství. Prý bylo zjištěno, že skutečně zvyšuje obranyschopnost organizmu, pomáhá při léčení plic, hrtanu a očí. Zlato se používá ve fotografickém a filmovém průmyslu a jako katalyzátoru ho využívají i některá další odvětví chemického průmyslu. Jeho spotřeba stoupá i ve sklářství a keramice. Bezkonkurenčním je prý jeho nástup v elektronice, na speciální tištěné spoje, do různých přístrojů.

A tak ať už si z těchto podobenství vezmeme k srdci cokoli, hlavní je změna. Posun dopředu.
Někdo se možná konečně poddá pod Boží ruku jako se poddává služebník (nebo otrok) svému pánovi. Jiný se naučí souznít v akordu se svou sestrou, kterou ještě včera nenáviděl. Někdo najde tu jedinou správnou zásuvku a začne žít v plné Boží moci. A možná se někteří nechají Pánem přetavit, přečistit a začnou sloužit jako to nejčistší zlato, aby odráželi Boží slávu, sloužili v zubařské ordinaci, v lékařství, nebo pomohli sklářům nádherně zabarvit sklo.

1. Petrův list 4:10 Jak každý z vás přijal obdarování, tak si jím vzájemně služte, jako dobří správci rozličné Boží milosti.


zdes