Křesťanská církev Cesta života

Jak jsme prožili týden ztišení v Č. Krumlově?

Týden ztišení je velmi přínosným a důležitým okamžikem v našich církvích. U mne ještě obzvlášť, protože jsem byl tři dny v pozici vedoucího, kdy musíte naslouchat a hledat Ducha svatého tak, aby byl opravdu „uvolněn“ a lidé „ slyšeli a viděli“. Je to velice zajímavé, když se modlíte nahlas a zároveň mluvíte k sobě a Duch svatý se dotýká vašeho života. Ten týden já vnímám opravdu jako týden nejen „ztišení“, ale hlavně týden „slyšení“.
František Petrášek



Celý týden jsem byla nemocná, přesto to byl pro mě moc požehnaný čas. Celé dny jsem se modlila, četla písmo a hledala Pánovu vůli pro svůj život. Doufala jsem, že budu brzy uzdravená a budu moci přijít alespoň ve čtvrtek na poslední večer ztišení. Ve středu jsem ale dostala ošklivý kašel, který nechtěl ustoupit. Moje víra nezhasla a modlila jsem se dál za to, abych mohla jet a byla zdravá. Nakonec jsem ale musela zůstat doma. Oplakala jsem to jako malé dítě, které spěchá do otcova náručí. Bylo mi opravdu líto, že jsem nebyla ani na jednom večeru ztišení. Pán mě ale povzbudil a ve čtvrtek jsem měla opravdový večer ztišení, i když jsem byla „sama" ve svém pokoji. Díky Pánu jsem byla už v pátek uzdravena a mohla jsem v sobotu sloužit na večeru chval. Opravdu jsem cítila velikou Boží přítomnost. Pán mi přes ten týden ukázal spoustu věcí ve svém životě, které musím změnit a za co musím vytrvale bojovat. Není to lehké, ale vím, že za ten týden jsme s Bohem udělali veliký kus práce a dal mi sílu jít ve věcech ještě dál a vidět mnohem víc.
Martina Rolinková



Nedávno jsem četla krátký článek, ve kterém stálo:
Je známo, že ve Švýcarských Alpách je na půl cesty k vrcholu populární hostinec. Když je dobrý den, tak vrcholu dosáhnete během jednoho dne, takže se k tomuto hostinci obvykle dostanete kolem poledne. A v té chvíli se oddělí muži od chlapců. Když amatérští horolezci cítí teplo ohně a zavoní jim dobré jídlo, tak svým společníkům řeknou: „Vy jděte nahoru a já tady zatím počkám. Až půjdete zpátky, tak se k vám přidám a na základnu dojdeme spolu.“ Jakmile dosednou k ohni nebo při doprovodu piána zazpívají písničku o horolezcích, padne na ně spokojenost. Ale kolem půl čtvrté odpoledne je všechno jinak – začnou se dívat k vrcholu hory, protože jejich přátelé ho zrovna dosáhli. Najednou se atmosféra v hostinci změní a oni si pomyslí: „ Kdybych jen šel dál!“
Bůh chce, abychom vytrvali a šli dál po Jeho cestě. I když v mnohých oblastech našeho života to jde tak těžce. Nemáme na co čekat a kdyby – čeká na nás jen smutné a zklamané: „Kdybych jen šel dál!“
Boží slovo k nám mluví jasně: „ Blaze muži, který snáší zkoušku, neboť až se osvědčí, dostane korunu života, kterou Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.“ Jakub 1,12
Petra Egnerová