Křesťanská církev Cesta života

Zvolal: „Pohleď, voda – co brání, abych byl pokřtěn?“

Dne 26.6.10 se všichni radostně houfujeme v Plavu, abychom byli svědky křtu sedmi odhodlanců.
Je třeba postavit stan - převlékárnu. Tentokrát ho stavíme na zelené louce.



Je nás tu (svědků a rodinných příslušníků) požehnaně.



Sedm Božích dětí se pomalu chystá na svůj křest vodou.
Petr si bere slovo. Vítá ty, kdo se chtějí pokřtít, i ty, kdo je dnes doprovází.
Prosí Káju o pár chval...



Jako vždy vstupuje do vody Michal, pomocník při křtu. Zkouší, jaká je voda. Podle stupně promodralosti a výrazu tváře...to asi není až tak zlé.
Petr se naposledy ptá, jestli si to někdo nerozmyslel. Ne. Všichni jsou odhodláni ke křtu.
Jako první odvážlivec je tu Luděk. Čerstvě šťastně oženěný muž.



Hned po vynoření na břehu tu čeká hodná manželka s osuškou.
Druhý – přírodou protřelý a větrem ošlehaný zálesák – Honza. Stále se usmívá, takže buď je voda celkem teplá, nebo přes tu všechnu radost prostě chlad nevnímá.



A jako třetí je tu „kravaťák“ Míša. Slušivou košilku s proužkem doplňuje ČSD kravatka...a modravé kraťásky, které snad malinko ruší celkový vzhled. :-) Žluťoučké botky nádherně doplňují celkouvý outfit. Michal jistě spoléhá na to, že brzy bude vidět jen od pasu nahoru, a tím bude jeho slavnostní zjev skutečně dokonalý.
Psík Dan dohlíží na regulérní průběh, připraven svého páníčka okamžitě vytáhnout, pokud by ho Petr držel pod vodou neúnosně dlouho.



Jako čtvrtá přichází první z žen, Irenka. Před třemi týdny šťastně vdaná, dnes bude slavnostně „pohřbena“ do vody a postane vzkříšena s Kristem. Podle úsměvu od ucha k uchu si tento akt zjevně užívá od začátku do konce. Ruce nahoře a vítězný šťastný výkřik po vynoření tomu jen nasvědčují. I na ni čeká manželova náruč s osuškou.



Kdo další...? Opět Míša. Tentokrát dívka.
Chladná voda ji pohlcuje, i když se snaží stoupat na špičky, aby jí unikla. Po vynoření už ale vypadá vesele a v pohodě. Hrdý a zodpovědný tatínek sleduje, jestli dcera řádně prošla celým procesem.



A na řadě je Maruška. Dlouhé týdny před křtem se nás neustále vyptávala, kdy už budou křty, jen aby je neminula. Tolik se těšila. A dnes se její přání splnilo. Pokřtěna vodou vyplouvá nad hladinu vstříct novému životu po cestě s Kristem.



A máme tu kombinaci 2v1. Naše milovaná Ifka s miminkem uvnitř.
Manžel Michal ji evidentně opět rád vidí, a zcela mokrou ji vítá polibkem.



Po převlečení ve stanové převlékárně se právě pokřtění opět staví do řady a čekají na modlitbu.



Následují upřímné gratulace...a poslední „tématicky vhodná“ píseň – Je dokonáno.



Stan posloužil a jeho dnešní úloha skončila.
Odcházíme k autům.
A takhle to vypadá s námi. Myslíme si, že vedeme pejska, který má větší sílu než my. Který je skoro větší než my. Ale „Někdo“ ho drží na uzdě...abychom si mohli myslet, že nám to tak pěkně jde. :-).



Fotili mnozí, ale tyto fotky vám nafotily:




Více na osobním inspiration blogu >>>