Křesťanská církev Cesta života

Dvojí požehnání II.

Minulý týden to bylo fajn...tak proč si to nezopakovat?

Tradičně začínáme chválou a modlitbou. Opět doporučuji poslechnout si celý záznam (klikni na mikrofonek vpravo).



Hned ze začátku shromáždění začal kolem Káji pobíhat Dejv.



To ještě zdaleka nikdo netuší, jak důležité je míti dobité baterky.



Sk. 17:30-31 - Bůh bude spravedlivě soudit celý svět. Mocní tohoto světa se budou skrývat ve svých protiatomových krytech (skály, padněte na nás), ale před Boží slávou se neschovají.
Ale ještě je tu šance k pokání, milost, než přijde ten určený den.











Nepohrdej svým bratrem, vždyť všichni jednou staneme před Božím soudem. Je v pořádku se zlobit, když se nám něco nelíbí.



Můžeš se zlobit, ale nemusíš přitom nikoho proklínat. Ale ať nad tvým hněvem nezapadne slunce.
Nechoď spát s něčím nevyřešeným. Později se to řeší hůř a hůř. Nad tvým hněvem se udělá betonová vrstva...a dopady jsou hrozivější.
Ať kolem sebe nevypálíš kruh, do kterého se pak lidé budou bát vstoupit, protože jsi taková atomová puma. A navíc...když neventiluješ hněv, můžeš zabít i sebe (souvisí to i se zdravotním stavem).
Hněvat se můžeš, ale nehřeš. Často nás něco může popudit, ale řešme to.
A když už se hněváš, neodsuzuj svého bratra. Neříkej o něm nic špatného. Nic, co by o něm Bůh neřekl.
Jdi za ním. „Ale to je blbý, ne? Když jsme na sebe naštvaní.“ Ne, je to ohromně odvážné. A ne, že to řekneš někde, ale jemu. Pak totiž existuje kořen hořkosti, jehož růst ďábel podporuje. On je skvělý našeptávač: „Víš, co tamten si o tobě myslí?“ A my se pak začneme bít mezi sebou. Žádný dům rozdělený proti sobě se dlouho neudrží. Místo toho, aby ďábel skučel pod našimi údery, si mne ruce, že rozdělil církev proti sobě.



Občas člověk místo toho, aby se chvilku zamyslel...vyskočí a začne se bránit tím a tím. Je dobré oboustranně naslouchat.
Nedávejme místo ďáblu. Nestavme mezi sebou hradby. Buďme spolu s Ježíšem uprostřed (ne na okraji) a budujme s Ním církev.

Ďábel nejde doprostřed stáda. Jemu stačí chodit okolo, aktivně hledat a sbírat ty, kdo se vzdalují od stáda. Ti, co se vzdalují od Pastýře (Ježíš je uprostřed) na okraj, blíž k temnému lesu.

Žid. 9:27
Život je nám dán jen jeden. Žádná opravná zkouška neexistuje. Žádná druhá šance. Máme jeden život. Jeden závod a pak se udílejí ceny.

Bůh má zájem o celou osobu člověka. A celou osobu člověka tvoří tři části (duch + duše + tělo).
Naučme se počítat s každou ze tří složek své osoby.
- nemůžeš se pořád "jen modlit", musíš taky pracovat
- nemůžeš pořád jen pracovat, musíš přemýšlet a rozvíjet svojí duši
- nemůžeš pořád jen přemýšlet, musíš se modlit
Nezapírej ani jednu z těchto oblastí. Všechny jsou nesmírně důležité.

Církev měla, má a bude mít vliv, budou-li v církvi lidé, kterým nezáleží jen na svém pohodlí. Modlitba mění okolnosti. Modlitba mění národy. Duchovní věci nemůžeš odpracovat nebo odpřemýšlet. Duchovní věci se dají změnit jen duchovně. A na to církev nesmí zapomínat. Protože církev je duchovní. Jsme součástí něčeho, co nás přesahuje. Pojďme za tím, co pro nás Bůh připravil. Určitě jsme toho ještě moc neviděli – je toho víc.

Kája se modlí za potřeby. Když už nikdo nepřichází, chválíme společně Pána. Dejv se ke mně po chvíli přitočil.
„Jdeš si pro modlitbu?“ ptám se ho.
„No...já nevím...dá se modlit za ulovení prasete?“ krčí rameny.
„A proč ne?“ přeposílám ho za Kájou.
Dejv mu svěřuje, že se blíží rafty a on má dodat maso. Jenže zatím nic nestřelil. Kája nevidí problém v tom modlit se za cokoli.



A vyplatilo se... Pán vyslyšel a nechte si od Dejva vyprávět, jak je možné ulovit „maso“, když ostatním lovcům se to zdálo nemožné.
Shromáždění v Krumlově skončilo, ale dobrodružství rozhodně nekončí.
Na parkovišti selhalo jedno z autíček. A horlivě se hledá baterie v autě, ve kterém jsme přijeli.



Nikdo neví. Každý hledá kde se dá. Kája netuší, jak by mělo vypadat to, co se hledá (v těhle věcech se moc nevyzná) a možná právě proto, nezatížen představou, ukazuje pod kapotu.







Kontakt je nalezen. Resuscitace může započít.





Pan doktor Michal se pokouší o oživení...











Odjíždíme směrem k Budějovicům. Máťa vytahuje manuál k autu, protože všechny zajímá, kde ta baterie vlastně je. Manuál je v němčině. Máťa se ho snaží číst...listuje...a kluci se pokoušejí překládat...
Áááá...už víme. Baterie je pod fírerovou židličkou. :) Naše zvídavost se dočkala odpovědi.

A co se mezi shromážděními zajet podívat někam za město? Na čerstvý vzduch? Dobít si baterky?



- pokračování příště -