Suché kosti, hejbejte se! II.
Stejně jako v loňském roce, i letos (8. září 2007 v 9:00 hodin) se setkali sportovci a jejich fanoušci v Kájově, aby změřili své síly v různých sportovních disciplínách, protáhli své tělo, předvedli co už umějí a vyzkoušeli si něco nového, v čem nejsou tak dobří.
Ti, co se nenechali odradit nejistým počasím (ráno trochu mrholilo, ale pak po celý den nespadla ani kapka), si to opravdu užili. Dopoledne se s plnou vervou vrhnul do fotbalu opravdu každý.
Po obědě se pak pustily maminky do tenisu, zbytek trénoval plážový volejbal.
Po celý den se trousily místní party dorostu, a zvědavě pozorovaly, co se děje. Nakonec se hoši i dívky osmělili a vyzvali přítomné muže k fotbalovému utkání. Zápas to byl se vším všudy, na nikoho se ohled nebral, a tak poslední gól přeci jen padl do sítě místních. Těm pak na lavičce vrtalo hlavou, kdo jsou to ti křesťané a jestli se fakt modlí. (Závěrečný koncert TWB pozorovali zpovzdálí.)
Pro děti byla připravena různá lákadla.
Pavel Prüher spouštěl z letadla bonbóny, které všechny děti s nadšením hledaly.
U kluků byl pak největší zájem o střelbu ze vzduchovky, klouzání z ramp a mladší děti se zabavily na písku.
Na konci všechny čekal balíček se sladkostmi.
Po sportu každému pořádně vyhládlo, což nebyl problém. Jiřka Maršálková ve svém obchůdku prodávala buřty, klobásy, a letos i sušenky.
Vařila kávu a čaj stejně obětavě a vždy s úsměvem jako loni. Úpravu pokrmu si každý zvolil sám. Někdo na ohýnku, někdo na grilu.
Hudební skupina TWB se poctivě připravovala celý den na své vystoupení. Nezalekli se ani probíjející aparatury, takže to fakt mělo šťávu.
Již za tmy, po naplnění ducha, duše, i těla, se všichni rozjeli spokojeně domů. A dá-li Pán, už se těšíme příští rok na další pokračování.