Shromáždění uzdravení
Pátkem 26. září 2008 odstartovala v Českých Budějovicích série pravidelných shromáždění, na která můžete zvát své známé, příbuzné, kolemjdoucí... ty, kteří potřebují Boží dotek.
Jde o evangelizační shromáždění spojené s modlitbami za nemocné, které se bude konat 1x za měsíc (střídavě v Č. Budějovicích a Č. Krumlově).
Připravené pozvánky si lidé mohli rozebrat a rozdat lidem, které chtěli pozvat a doprovodit do Sokolovny - sálu církve Cesta života.
Už dlouho, dlouho před tímto večerem se evangelizační tým setkával, připravoval, vyučoval, modlil a promýšlel, jak budou tato speciální shromáždění vypadat.
Není náhodou, že v řadách týmu a dalších služebníků, kteří se na toto shromáždění připravovali, udeřilo několik zákeřných ran ze strany nepřítele.
Třeba ve čtvrtek (den před dnem „D“), kdy se konalo speciální modlitební shromáždění, stáli na pódiu (ze sedmi členné skupiny) jen dva zástupci chvály. Přesto se tento večer doslova vyplatil. Duchovní boj (za zítřek) byl vybojován a Vladimír Kocman
(s manželkou a zbytkem týmu) mohli v pátek s radostí sklízet sladké plody modliteb.
Vladimír po několika chvalách promluvil k hostům, a to rovnou od Adama. Zaslechla jsem hlasy, že to bylo dlouhé, i hlasy, že to bylo jasné a zajímavé kázání. V každém případě pozvaní lidé zůstali až do konce. Po společné „modlitbě spasení“ přišlo dopředu sedm odvážlivců, kteří se veřejně přiznali k tomu, že se modlili a vydali svůj život Ježíši. Sláva Pánu.
Vladimír se za všechny nové bratry a sestry modlil a pak už nastal čas pro nemocné. Během několika vteřin se vytvořila fronta lidí, kteří přišli poprosit o modlitbu za uzdravní ze své nemoci.
První „večer uzdravení“ skončil. Zatím nemám zprávy o uzdravení, ale rozhodně to byl večer úspěšný. Vždyť kdy naposledy v našich končinách vydalo svůj život najednou hned sedm lidí během jednoho večera?
Lidským pohledem se může zdát, že velkolepější by bylo vidět vstávat chromé z vozíků (a ať se to, Pane, určitě děje!), ale co je vzácnější – zdravé tělo, které jednou zpráchniví nebo život zachráněný před věčným ohněm?
„...Je pro tebe lepší, abys chromý nebo zmrzačený vstoupil do života, než mít obě ruce nebo obě nohy a být uvržen do věčného ohně.“ (Matouš 18:8)
Ale protože Bůh se zajímá o každého jednotlivce až do morku kostí, je nejlépe mít plně zachráněný život - živý duch a šťastná duše ve zdravém těle. Tomu věřím a za to se modlím.
Už teď můžete zvát své známé na podobné shromáždění
poslední pátek v říjnu a to do Českého Krumlova.
Více fotografií si můžete prohlédnout
zde >>>